Ahoj people.
Takže jsem se oficiálně zařadila mezi ty, kteří se přestěhovali na blogspot. Zcela upřímně, mám si na co zvykat - obzvlášť na ten editor článků, kde budu nadcházející dny a snad i měsíce vytvářet věty, které si, alespoň doufám, budete ochotní číst. Oh, so poem-like, F.
Tenhle blogspot vlastně vznikl úplnou náhodou. Jak psala Jass the Neverlander, napřed to bylo tak nějak pro srandu králíkům - hledala jsem nějakej použitelnej design, vymýšlela možná jména, jenže pak jsme to s Jass a Nell začaly brát tak nějak vážněji a "už to nebyla sranda, ani králíci" pokud si mohu vypůjčit Jassiena slova. Jenže, taky to tu nechci brát jako nějakou serious stuff, protože... takovejch je už v mým životě dost, další nepotřebuju. Chci být schopná se místo odpoledne u noťasu nad blogem jít projít nebo si číst.
Co se týče těch nudných informačních věcí, nějakou chvíli to tu snad bude žít díky tomu, že budu pouze upravovat recenze z adventure, nechci z toho ale mít povinnost, takže... Nezaručuju stoprocentní aktivitu, stejně mnohdy nemám čas, na druhou stranu se budu snažit, to slíbit můžu. Taky pages, na které máte odkazy výše, jsou stále under reconstruction, zase jsem se dostala do té svízelné situace, kdy musím psát něco o sobě, což nenávidím. \ edit: guys, já to dala, page 'Saoirse Foster' je dokončená! ^^
Lidi, nějak nedokážu přijít na způsob, čím bych mohla tenhle random článek nějak ozvláštnit, jak vám zpříjemnit čtení. Proto zmiňuji poslední věc a loučím se, protentokrát.
Poslední dobou mi jedna osoba dává strašně moc inspirace. Tímto bych jí chtěla poděkovat, o což se snažím neustále. Přesto to asi nikdy nebudu schopná dostatečně vyjádřit. Co ale chci, aby věděla, že tahle stránka existuje práve a jenom kvůli/díky ní.
Love always,
Saoirse Foster xx
Dearest Saoirse Foster,
ReplyDeleteTo jméno je skvělý, Foster je prostě skvělý odjakživa a Saoirse je jako Saoirse Ronan, kterou mám fakt ráda.
Už to nebyla sranda. A ani králíci. To miluju. Smála jsem se tomu, když jsem to četla u Jass a teď se jak hloupá směju zase :D Rozhodně nejsi jediná, kdo si bude zvykat. Vlastně si kladu otázku, jestli si vůbec kdy zvyknu. Asi ano, ale momentálně mi připadá, že ne.
Povinnosti nejsou fajn. Já osobně jsem si třeba u předchozího blogu pořád říkala, že to není povinnost, že to neberu jako povinnost, jenže když jsem pak tak dlouhou dobu nic nepřidala, uvědomila jsem si, že v tom jakási nedobrovolná povinnost byla. Že musím něco napsat, protože není hezké, že ostatní mají tři nové články a já ani řádek. Že musím ty články ostatních přečíst, protože oni mi ty moje taky tak svědomitě čtou a komentují. Takže takhle se to postupně z čisté zábavy během volného času přeformulovalo na povinnost.
I přestože toho o tobě vím hodně, jdu si tu stránku přečíst, neodolám.
A poslední odstavec... Mám ohromnou chuť tě napodobit a jít si schovat hlavu pod polštář. Což asi udělám jakmile postnu tenhle komentář. Měla bys vědět, že každá věta, do posledního slova, je z mojí strany procítěna naprosto, naprosto úplně zcela (ne, jedno vyjádření dokonalých 100/100% nestačí) stejně.
-:-:-:-
(To oddělení mám od tebe, vím, že jsem to u tebe jednou viděla a strašně se mi to líbí, tak snad nevadí, když to budu používat.)
Maily jsou maily a dopisy jsou dopisy, stejně jako jsou komentáře komentáře (mind fuck), takže shrnutě ano, chápu :D :)
Asi bych pro tyhle články o knihách měla vymyslet něco originálního, protože recenze to nejsou a dojmy z knihy mi moc nesedí. Navíc bych to nejraději v angličtině, samozřejmě.
Foster, prosím, vůbec nesrovnávej tvoje články s mými. Vůbec. Protože jak si dost pravděpodobně uvědomuješ, neshodly by jsme se. Zbožňuju styl, jakým píšeš o knihách nebo dalších věcech. Ačkoliv jsem ti nekomentovala ten článek na Sherlocka, mám ho přečtený. Víc než jednou. A nechápu, jak jsi zvládla o tom napsat. Nad mojí logiku tohle. A ještě takovým způsobem...
Můj design je hrozně provizorní, vůbec s tím blogspotem ještě neumím. Ale jestli se ti opravdu líbí... Moc děkuju.
Tvoje místo v mých loved ones je ta úplně nejsamozřejmější věc v celém vesmíru. Ty, Nell a Jass = top trojka. Bez vás, bez tebe, bych to nebyla já.
Ještě se taky trochu musím vyjádřit k tomu citátu vlevo, ale ne zase moc, protože si to schovávám do vdopisu. Je to naprosto dokonalé, tak strašně pravdivá věc, pro mě určitě. Mám chuť si právě a jen kvůli tomu Ignite me přečíst. A ve spojitosti ještě s další věcí to pro mě hrozně moc znamená. (Obrázek mám u postele, na čestném místě.)
Smile please,
Claire
Si ďalšia z blogeriek, ktorá sa rozhodla presťahovať na blogspot, ja som to mala taktiež vyskúšané, ale blogspot stále beriem ako priestor pre fotenie, tak som sa stiahla;D Každopádne, teraz je to masívne sťahovanie a ty to tu máš pekné, držím palce nech si čoskoro zvykneš na toto prostredie, teším sa na články;) - tahalaumpra.tumblr.com
ReplyDeleteSAOIRSE SAOIRSE SAOIRSE
ReplyDeletemôj systém zlyhal, je to tu príliš dokonalé.
Design, quote [keby som nemala malý mozog a hneď keď si mi povedala názov mi bolo došlo, že freedom in the dark bolo v ignite me by som nehovorila nič o deprimujúcom názve, ale o tom, že by si si mala dať spraviť IQ test lebo si podozrivo geniálna.]
Neviem o kom je ten posledný odstavec, ale súdiac podľa Claireinho komentu bude o nej. :'D Každopádne, je to cute. :3
SAOIRSE FOSTER je úžasný článok. <4 zistila som, že aj keď o tebe viem veľmi veľa, stále nie všetko, napríklad nevedela som, že ďalší človek na blogu túži zažiť lucid dreaming. :4 ja to chcem už dlho, len nemám čas na to, aby som si nastavila budík na jednu v noci a potom bola na druhý deň ako skapacina. :D Každopádne, ešte raz, je to úžasný článok. A tá posledná veta. <4
Když Saoirse říka, aby Jass šla do pokoje, Jass pújde. :'( klunk? :'DD
Júúúú! *claps like a retarded seal* Díky díky. Well, už teraz mi to príde dosť dlhé, ale je pravda, že som sa dosť krotila. :'D
Vôbec to nie je šokujúce, teda pre mňa nie. Pretože vpodstate mám na to rovnaký názor. Destroy me ťa zdestroyuje. :4 A Fracture Me.... Malo to byť z Kenjiho POV. :'( čo koho po adamovi? -__- Ale áno pekne napíšeš recenziu ešte raz, pretože aj keby moja všetko vystihovala--čo si nemyslím--tvoja bude určite ešte lepšia. ! ((:
Som rada že ťa dostali, veď som im aj venovala veeeľmi veľa času. :):
Asi tak. :3 Toto milujem na knihách--dokážu tvarovať naše mysle, srdcá, myšlienky, meniť naše pohľady na slová a veci. Keď počujeme nejaké slovo, hneď si spomenieme na knihu, v ktorej sme ho čítali, a všetky spomienky, plač, romantické scény, tumblr posty... všetko sa to vráti.
Ja som nadšená z toho, že si mi o tom povedala. :D Neviem do akej miery si z toho nadšená ty, ale viem, že ja som z toho nadšená way tooooo much. It's a big deal, this series, a biiiig deal. :D
To nevadí, feelsy záchvat mám aj ja. :3 Pretože tu to je úúúúúplne awwwww. :3 :4
Budu si to pamatovat, navždy, že tady byla dívka jménem Saoirse Foster, která mi dokázala vykouzlit úsměv na tváři pouhými slovi, nebo mně i rozplakat. A já ji měla příliš ráda. :3
Olaf say he love your hugs. Me too. // keď sme pri Olafovi... YEAH, WHY? :'DD
Jassie the Neverlander XX
To "ahoj people" zní tak feelsy, nemůžu si pomoct.
ReplyDeleteAbych se přiznala, moc nevím, co napsat, protože jsme to ty, já a Jass řešily snad stokrát. Ale aby to bylo oficiální, jsem strašně ráda, že ses rozhodla pro blogspot. Protože... Ačkoliv jsem to vždycky kritizovala a říkala jsem, že blog.cz je lepší, teprve teď si uvědomuju, že mám snad radši blogspot.
Hah, to jsou moje slova. Taky bych chtěla být schopná si místo blogování číst. No, nebo spíš naopak. :D Ale jít se projít, to by taky neuškodilo.
Máš pravdu, brát to moc vážně, to by asi k ničemu nevedlo. Na druhou stranu, nebrat to vážně? K čemu by to potom bylo? Takhle, jak to bereš ty, je to asi ideální. Taky bych to mohla zkusit tak moc neřešit, a taky bych mohla zkusit se na to za chvíli nevykašlat.
Nic se nemá přehánět. Kdybys byla až moc aktivní, všichni by si zvykli na tvoje feelsy články a pak by je hrozně mrzelo, že jich ubývá. Stačí psát. Aspoň jednu větu. A všichni budou spokojení. (Dobře, mluvím za sebe.)
Se vším se blbě loučí.
Hodně štěstí a mám tě ráda, Saoirse Foster.
.
.
.
Jsem jediná, komu konec mýho komentáře připadá jako dopis na rozloučenou se životem?