Nedávno v angličtině jsme měli psát, jak skončí svět. První řádky mé práce zněly nějak takto: They said that every ending is a new beginning. Not this one. Not the end of the world.
Neither is this end a new beginning somewhere else. Tedy, ano, odcházím z blogu/blogspotu a zatím nemám v plánu se v brzké době (do konce prázdnin) vracet. A kdo ví, co bude potom.
Je tohle náhlé? Možná jste to někteří nečekali, protože jste zvyklí na moje měsíční neaktivity, ale já už to nechci. Pořád mám v hlavě to, že bych sem měla psát, nedokážu z toho udělat koníček. A už na to ani nemám chuť. Jak jsem psala do dopisu, Před rokem a něco jsem na blog přišla hledat přátele a sama sebe. Neobjevila jsem, kdo jsem, ale právě ty lidi, s kterými jsem se tu spřátelila, mi pomáhají to zjistit, aniž o tom sami ví. A blog už není nezbytnou součástí tohoto sebehledání.
Doufám, že aspoň trochu pochopíte, proč končím. Pořád jsem na mailu, tumblru se budu věnovat víc než kdy předtím, a recenze na knihy budu přidávat už jenom na goodreads. Actually, I believe that ending this chapter of my story, will lengthen the others. So maybe there will be new beginning.
Děkuju vám, všem. Mám vás hrozně ráda. A pokud se to má stát, najdeme si k sobě cestu i jinak.
S láskou a velkým pandím objetím,
Saoirse Foster xxx
Saoirse, Fosteríča moje.
ReplyDeleteHovor mi, že som precitlivelá, ale ja sa tu normálne trasiem. Neplačem, to nie, veď si nezomrela, ale definitely sa trasiem.
Predsa len, prirástla si mi k srdcu v obrovskej miere nie len ty ako osoba, ale aj tvoje blogy, články, mesačné pauzy a úžasné designy a jednoducho všetko.
Mätne si pamätám prvý komentár od teba, ešte na jass.blog.cz, a ako som zistila, že aj ty si čítala Mesto kostí, a ako sme si začali písať prvé komentáre... Potom môj presun na safehaven, tvoj na adventure. Ako si mi napísala list, ako sme začali snapchatovať, ako sme o polnoci začali pozerať The First Time. <4 Mám infinite number of awesome memories thanks to you. Viem, že možno raz nastane čas, kedy na seba zabudneme, ale aj tak dúfam, že naše priateľstvo bude čo najnekonečnejšie. I am thankful for our little infinity, I really am.
Chcem ti poďakovať za všetko. Za každý jeden úžasný komentár, každú jednu úžasnú reakciu na môj komentár, za každý snap, za každé písmenko z listu, za tvoju ochotu pridať sa na šialenú horskú dráhu zvanú Bookeaters, za každý jeden úžasný článok, za každý nedokončený príbeh. Zo všetkých vecí som sa poučila, nabrala spomienky. I can't tell you how grateful I am for meeting you.
Vždy si mi bola vzor, a dobre, kľudne mi never, kľudne mi hovor, že to ja som vzor pre teba, môj názor na tú vec nezmeníš. Si jeden z najtalentovanejších ľudí, akých poznám. Držím ti palce, aby sa ti splnilo každé jedno želanie, pretože ty si to naozaj zaslúžiš. Si úžasný človiečik. My little fairy.
Okay. Now it has gotten to the point where little tears are in my eyes. Neviem, či sú to slzy šťastia, ale skôr slzy smútku. Ešte raz ďakujem, za to, že si mi vždy bola obrovskou inšpiráciou. A prepáč za chvíle, keď som bola málo kreatívna a namiesto toho, aby som sa inšpirovala, som kopírovala. :P / napríklad tg#@f
Stále dúfam, že raz sa vrátiš a budeme si písať komentáre za starých čias, ale je pravda, že nemám pocit roztrhaného srdca. Aj ja mám z tohto blogspotu taký pocit, akoby tvoja blogová cesta pomaly prišla ku koncu. Ale ak naozaj skončila, neskončila ako Allegiant. Skončila vznešene.
Ja vpodstate chápem prečo končíš. Alebo aspoň chápem, ŽE končíš. :D Veci tu / ani na blog.cz / už nie sú také, aké bývali. Zmenili sa ostatní, zmenili sme sa my. Zmenili sa naše vkusy na designy, štýly písania, reakcie na isté komentáre... Ale aj keď mám už dlho pocit, že napriek tomu, že sa zubami-nehtami snažím udržať svoj blog pokope, pomaličky sa rozpadá, rovnako ako celá naša komunitka; nič neľutujem. Ani jednu vec, ktorú by som možno pred niekoľkými týždňami na blogu bola zmenila, teraz neľutujem. Pretože mám na všetkých také úžasné spomienky. Blog ma zmenil, vyrástla som ( psychicky ) a mám dobrý pocit z tej zmeny. Dúfam, že aj ty z tej tvojej.
Bože, som taká vďačná, že mám na teba kontakt. Respektíve, že ťa followujem / som tvoj friend na snáď každej existujúcej sociálnej sieti, lebo keby som vymeškala čo i len trošku z tvojej tvorby, by som bola smutná. Už po xy-tý krát, som neskutočne vďačná za to, že som ťa spoznala. Ľúbim ťa, my little fairy.
With infinite amount of love, hugs, tears, kisses and whatever,
Jass the Neverlander,
your little fairy friend who IS MISSING SOME OF HER FAIRY DUST AGAIN I KNOW YOU DID IT,
your BBBSFL, forever & longer.
XXXX