something that preserves time

Dnešní Pondělní \ ať žijí domací úkoly a essaye \ hodina artu pro mě byla konečně nějakou zajímavou částí školního dne. Probírali jsme umělce Marcela Duchampa a nemůžu si odpustit napsat o něm pár, možná jednu, větu. Vymykal se všem konvencím tehdejšího umění a hlavně, nestaral se, jestli je něco dobře nebo špatně. A ona je pravda, že u umění to takhle dělit ani moc nejde.

Ready-made, což je výraz, na nějž přišel práve Marcel Duchamp, je vlastně něco, co stačí vytrhnout z kontextu, tedy obyčejného života, a samo o sobě je to umělecké dílo. A už se dostávám k jádru věci. Přestože je to jádro ještě trochu mimo. Měli jsme za úkol najít něco v učebně na art, něco ready-made. 

Na Jassienu počest jsem si tedy obhajovala svůj klíč, jelikož - “Klíče používáme tak často, že si ich zabúdame vážiť. Ak sa cítite ako klúč (dobře, to je trochu divné), nebojte sa. Jednoho dňa lúdia uvidia čo sa vo vás skrývá.” Ale hrozně se mi líbí ta myšlenka, že vlastně cokoliv je nádherné a worth looking at and thinking about, jenom se na to musíme soustředit. Cokoliv může být umělecké dílo, pokud se na to díváte tak, jako by bylo.

A teď se dostávám k tomu pravému jádru věci. Za třetí úkol \ usoudila jsem, že zmiňovat se vám o tom, jak jsme měli nějak změnit obraz Mony Lisy, nemá moc cenu \ jsme měli vymyslet koncept předmětu, který by konzervoval čas. 


The badass I am, napsala jsem hodinky v konzervě. Although... Dovedlo mě to všechno k myšlenkám. Přece konzerovat čas, o to se snažíme neustále. Nejsou ty všechny fotografie, knihy a obrazy něco, čím se jen snažíme zachovat způsob, jak jsme se v danou chvíli cítili? Je to něco tak důležitého pro nás jako samostatné jedince, a přesto jsme ještě nevynalezli pravý způsob, jak si uchovat přesnou vzpomínku na něco, co se stalo? Take away person's memories, and you change who they are. 

Jde vůbec čas zachovat? Vždyť se neustále všechno mění, i když se to nezdá, tak práve teď putujeme ve vesmíru, kolem Slunce a ještě k tomu se Země otáčí kolem vlastní osy. \ feeeling smart when I know something Sherlock doesn't \ Vím, že mám písničky, které mě vrací zpátky třeba o tři roky, u některých se mi chce brečet, u některých se mi chce smát, u některých obojí zároveň. Jenže...

Mám dojem, že nikdy nikdy se nebudu cítit úplně stejně jako v nějakém významném okamžiku. Hell, nikdy se nebudu cítit úplně stejně jako práve teď. \ jak myslíte, že je v pekle? just something TID related, sorry \ Přijde mi, že čas je něco, co se nedá zachovat.

A přesto se o to lidé neustále pokoušejí. Chceme si ponechávat vzpomínky na minulost a tím se příliš zaměstnáváme od přítomnosti. Proč si myslíte, že si stahuju každou druhou funny fotku fandom related? Abych je měla rozházený někde po celým počítači? Ne. Ale stejně to tak skončí, protože jsem jednoduše naivní, když si myslím, že si je někdy prohlédnu. A nebo třeba ne, kdo ví.

Okay, pointa tohohle článku? Všímejte si maličkostí a oceňujte je. A nezapomeňte, že právě v tenhle moment jste nejstarší v celém vašem životě a zároveň nejmladší as you're ever gonna get. Žijte podle toho. Buďte trochu dauntless. \ ale ne jako já; několika-kilomterová chůze s vymknutým kotníkem fakt není moc great \